Vnitřní parazité, např. škrkavky, tasemnice, měchovci či svalovci jsou velice závažný a mnohdy opomíjený problém, který může Vašemu psovi či kočce způsobit řadu zdravotních komplikací.
Nejvíce rozšířeným parazitem jsou škrkavky. Škrkavka psí (Toxocara canis) a Škrkavka kočičí (Toxocara cati) patří mezi tzv. oblé červy, kteří mají velice složitý vývojový cyklus, jež zde popíšeme co nejjednodušeji. Po pozření zralých vajíček, která se vyvíjí ve vnějším okolí (půda, písek apod.), dochází v trávicím traktu zvířete k vyklubání larev. Tyto larvy migrují důležitými orgány (střeva, játra, plíce), které jsou tímto poškozovány. Nakonec migrují zpět do trávicího traktu, kde se vyvinou v dospělé jedince produkující nová vajíčka, která se stolicí dostávají opět do vnějšího okolí. U štěňat a koťat dochází k nákaze již během březosti, či po narození přes mateřské mléko. Pokud se v mladém organismu nachází příliš velké množství parazitů, můžou se objevit závažné zdravotní problémy- apatie, zvracení, průjem, dehydratace, silné bolesti břicha, kašel, nafouklé břicho (tzv. škrkavkové břicho).V případě silné invaze škrkavkami dochází k ucpání střev a následuje jejich prasknutí. V nejhorším případě může dojít až úhynu jedince.
Ačkoli člověk není přirozeným hostitelem škrkavek, může dojít k jeho napadení. Vývojový cyklus probíhá odlišněji, resp. v člověku larva škrkavky není schopna dokončit svůj vývoj v dospělého jedince. Larvy zde migrují různými orgány či se mohou dostat až do oka, kde se zapouzdřují. Nejohroženější skupinou jsou malé děti do 5 let.
Nejběžnější tasemnicí psů a koček je Tasemnice psí (Dipylidium caninum), která je přenosná i na člověka, Tasemnice liščí (Echinococcus multilocuralis), Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) a různé tasemnice roduTaenia. Tasemnice řadíme mezi tzv. ploché červy, jejichž tělo se skládá z několika článků. Dospělci parazitují ve střevě, kde se pomocí přísavného aparátu přichytí na střevní stěnu a ubírají svému hostiteli potřebné živiny. Koncové články slouží k rozmnožování, kdy odcházejí spolu s vajíčky pomocí stolice do vnějšího okolí. Tasemnice potřebuje ke svému vývoji několik mezihostitelů. Nejčastějším takovým mezihostitelem bývají blechy nebo hlodavci.

logické vyšetření a nasadí vhodnou léčbu, většinou se podávají lokálně antibiotické masti či kapky. V některých případech se problém musí řešit i chirurgicky a to zejména, pokud pes trpí vtáčením či vychlípením víček.
V některých případech je léčba oka doživotní a problém se nepodaří vyléčit úplně, spíše se zpomalí nebo zastaví další šíření.